„Ruce navíc jsou vždy potřeba,“ říká kajakář Vít Přindiš a připravuje se na Pádlojízdu

Pro Víta Přindiše je letošní slalomová sezóna po dlouhých letech první bez místa v reprezentaci. Nudit se ale rozhodně nestíhá. Už v neděli 22. června se chystá tradiční Pádlojízda – předzvěst Světového poháru ve vodním slalomu v Praze–Troji. Čím se aktuálně baví kromě příprav závodů a jestli ho příští rok uvidíme zpátky na startu, prozradil v rozhovoru.

Pádlojízda je už kultovní akcí, která tradičně předchází Světovému poháru v Praze. Budeš se letos podílet na její přípravě? Na co se účastníci mohou těšit?

Plánuju, že si Pádlojízdu po dlouhé době zase osobně sjedu. Letos je před Trojou týdenní mezera mezi závody Světového poháru, takže doufáme, že se přidají i někteří zahraniční závodníci. Organizace poslední roky přešla hlavně na Lukáše Přindu, já mu pomáhám hlavně s přihláškami. Většina organizačních věcí jde ale přes něj. Letos bych mu rád víc pomohl i přímo na místě.

A jaká je tvoje role v rámci příprav samotného Světového poháru?

Dřív jsem byl v organizačním výboru aktivnější. Poslední roky jsem se kvůli závodění trochu stáhl, ale myslím, že mi Jirka Rohan letos určitě nějakou práci přidělí. Ruce navíc jsou vždycky potřeba. Možná se nachomýtnu k technické četě a pomůžu s čímkoli, aby všechno klaplo.

Jak si představuješ svou budoucnost v tomto sportu za pár let?

Mým cílem je dívat se na organizaci celkově. Jirka Rohan, jako ředitel organizačního výboru často zmiňuje, že to nechce dělat donekonečna. Neříkám, že bych ho měl hned nahradit, ale přemýšlel jsem o tom. Cílem je udržet tradici Světových pohárů v Troji. Byla by škoda, kdyby tyto závody skončily – pro rozvoj vodního slalomu jsou zásadní.

Nominace byla letos velmi těsná. Jak prožíváš to, že si letos v Troji nezazávodíš?

Jako závodníka mě to samozřejmě mrzí. Závodit doma na Světovém poháru je asi vrchol sezóny. Mrzí mě, že tu po deseti letech budu jen jako divák. Ale na druhou stranu si to chci užít jinak – bude to odreagování od stresu. Po dlouhé době zažiju ten závod z úplně jiného úhlu.

Méně stresu, víc zábavy?

Uvidíme. Těším se, že budu bez nervů, bez emocí a budu jen sledovat skvělé výkony. Možná si u toho v duchu budu říkat, jak bych to jel já.

Kdy tě zase uvidíme na vodě?

Momentálně nemám moc motivaci k tréninku na vodě. Jednak kvůli počasí, jednak se věnuju jiným aktivitám – chodím do posilovny, na stěnu, jezdím na kole, běhám. Snažím se zůstat v kondici. Ale voda mi teď v tomhle počasí nijak zvlášť nechybí. I tak si myslím, že mi začne brzy chybět.

V kuloárech se šeptá, že tato sezóna by pro tebe mohla být poslední. Je to pravda?

Ještě jsem se nerozhodl. Spíš to vypadá, že pokračovat budu, ale nechávám si to projít hlavou. Rád bych něco změnil – pokud se přes léto rozhodnu pokračovat, rád bych vyzkoušel jiný přístup k přípravě třeba s pomocí Jirky Dostála. Poradil by mi, na co se zaměřit. Ale zatím jsou to jen úvahy.